lidový oděv
lidový oděv, souhrnné ozn. pro pracovní, všední, sváteční, obřadní oděv obyv. vesnic a venkovských m.; l. o. vyjadřoval rozdíly v pohlaví, věku, stavu, zařazení v rodině, zaměstnání. Tzv. tradiční l. o. vzniká u nás od 16. až 17.st. jako opožděná reakce na renes. (nové druhy oděvů z nových materiálů), v 17.st. i vliv voj. uniforem. Regionální zvláštnosti vznikají v 18.st. nejprve v bohatých zeměd. krajích; v podhorských a h. oblastech více variant, někde se l. o. udržel až do 20.st. Koncem 18.st. se zlepšením hosp. situace venkova a větší migrací obyv. začíná období změn (zejm. u svátečních oděvů); od 2. pol. 19.st. zavádění prům. vyráběných textilií. Koncem 19.st. se v hosp. vyspělejších oblastech l. o. radikálně mění nebo zaniká (jednotící vliv měst), v ostatních oblastech definitivní změna během 2.svět. války a po ní (přechod k běžnému městskému oděvu).
