lidové čtení
lidové čtení, literatura zábavná, výchovná i naučná, psaná převážně prózou a zaměřená na nejširší lid. vrstvy. Podobně jako středověká liter. si nezakládá na původnosti. Mezi charakteristické prostředky patří bohatý dobrodružný děj, smírný konec, jednoduchost vyjadřování. V rozvíjení děje hraje stěžejní úlohu náhoda. V č. zemích se l. č. uplatňuje od 2.pol. 17.st., tedy později než v Německu (15.-16.st.) a ve Francii.
