libri prohibiti
libri prohibiti [-rí pró-tý, lat.], zapovězené knihy. Knihy, které katolická církev zakazovala bývaly často páleny. V 1559 byl vydán první soupis knih zakázaných pro katolíky (index librorum prohibitorum). Na index se postupně dostala řada literárních, filozofických a věd. děl (Voltaire, I. Kant, G. Bruno); poslední dodatek k indexu vydán 1959. Termín l. p. se užívá i obecně ve významu zakázaných knih.