letoun
letoun, aeroplán - letadlo (aerodyn) s nepohyblivou nosnou plochou. L. tvoří a) hnací skupina, motor jako zdroj energie a propulsní zařízení, vyvozující tah potřebný k letu (vrtule, hnací tryska); b) drak letadla, konstrukce nutná k uskutečnění letu. Hl. částmi draku jsou nosný systém (křídlo), trup, ocasní plochy, přistávací zařízení a řízení. Tvar křídel se volí podle požadavků kladených na letoun (u rychlých l. tvar šípový nebo klínový, u nadzvukových l. tvar trojúhelníkový nebo delta, u l. s kolmým startem např. tvar prstencový). Zákl. částí draku je trup letounu, který má pilotní prostor (prostor pro posádku) a kabinu pro cestující a pro náklad. Podlaha vnitřního trupu se nazývá paluba letounu. Pro létaní ve velkých výškách se udržuje v kabinách určitý přetlak (přetlaková kabina). Stabilitu letu a řízení l. zajišťují ocasní plochy, tvořené kýlovou plochou (svislá ocasní plocha), směrovým kormidlem, stabilizační plochou (vodorovná ocasní plocha) a výškovým komidlem. V.t. aerodyn; letadlo. - Ve voj. se rozlišují podle určení a leteckotaktických vlastností l. bombardovací, stíhací, stíhací bombardovací, bitevní, průzkumné a pomocné (dopravní, spojovací, zdravotnické). Podle konstrukce hnací jednotky se voj. l. dělí na vrtulové, proudové a raketové, podle přistávacího zařízení na pozemní, obojživelné a hydroplány. V.t. letectvo vojenské.
