ležení
ležení 1. středověká právní instituce, druh ručení osobní svobodou za splnění závazku. Dlužník se zavázal smlouvou, že na případnou výzvu věřitele se dostaví dobrovolně na určité místo, obvykle do některé hospody v nejbližším městě, a bude tam tak dlouho na své útraty žít, dokud závazek nebude splněn;2. hist. ozn. pro voj. tábor; v dějinách vojenství se nejvýzn. uplatnil u Římanů, kteří stavěli l. (castra) jak provizorní během válečných tažení, tak stabilní (castra stativa) k ovládání území a k jejich ochraně. Římská l. měla pravidelný geom. půdorys a byla budována na strategicky klíčových místech; v provinciích se často stávala zákl. měst. l ve středověku byla budována l. různého typu, v nichž byli bojovníci shromážděni podle příslušnosti ke svým lenním pánům. Na počátku novověku bývala opevněnál. opatřena polními baštami.
