lamarckismus
lamarckismus [-kiz-], první ucelené učení o vývoji živé přírody, vyložené 1809 J.-B. Lamarckem. Obsahuje ideu vývoje druhů, avšak neodhaluje ještě reálné příčiny jejich evoluce, neboť předpoklad dědění vlastností, získaných v ontogenezi vlivem změn vnějšího prostředí se nepotvrdil, jak ukázal vývoj genetiky. Na Lamarckovu ideal. hypotézu vnitřního směřování organismu ke stále větší dokonalosti navázal později neolamarckismus, který se stavěl proti darwinismu.
