lékařská psychologie
lékařská psychologie, souhrn poznatků a metod psychol. věd, jehož osvojení je předpokladem psychol. úspěšného výkonu lék. povolání. Zaměřuje se zejm. na individuální přístup k nemocným, na příznivé ovlivňování psychické reakce na nemoc, na přípravu k bolestivým či integritu organismu ohrožujícím lék. zásahům ap. Zvl. význam má l. p. v oborech zabývajících se chronickými a nevyléčitelnými chorobami, v chirurgických oborech (příprava na amputace, transplantace, zvládání předoperačních a pooperačních stavů) a v dětském lékařství (odreagování dětského strachu z prostředí nemocnice či lékařského zásahu, minimalizace psychické zátěže). Význam l. p. stoupá se zaváděním nových léčebných postupů a metod (hemodialýza, komplikované transplantace). Stejné požadavky jako na lékaře se v přístupu k nemocným kladou i na ostatní zdravotnický personál; v tomto širším smyslu se hovoří o zdravotnické psychol. - L. p. je třeba odlišit od klinické psychol., která je součástí diagnosticko-terapeutické praxe komplexního týmu lékařů a psychologů tam, kde je zdůrazněn podíl psychických činitelů na vzniku a průběhu choroby (psychiatrie, psychosomatická medicína, pediatrie). Na rozdíl od klinické psychol. není l. p. samostatnou psychol. disciplínou.
