kvantový Hallův jev
kvantový Hallův jev, jeden z nejvýzn. projevů kvantově mech. zák. (spolu se supravodivostí) v makroskopickém měřítku. Hallův odpor R #H# dvourozměrných elektronových systémů nabývá v silných magn. polích a při teplotách kapalného helia (4,2 K) R #H# = = h /e2 i , (i = l, 2, 3, . . . , h -Planckova konstanta, e-náboj elektronu). 1982 zjištěno, že i může nabýt také neceločíselných hodnot i = k /(2 l + l), k , l = l, 2, 3, . . . Experimentálně objeven 1980 K. von Klitzingem. Na teor. objasnění jevu (1982-83) se významně podíleli č. fyzici P. Středa (*1945) a L. Smrčka (*194l).
