kvantová čísla
kvantová čísla, diskrétní nebo spojité indexy určující možné hodnoty fyz. veličin charakterizujících kvantové soustavy (atomy, molekuly, elementární částice). Pro jednoznačný popis stavu systému v kvantové teorii je třeba udat k. č. odpovídající úplnému systému současně měřitelných veličin. Jejich počet odpovídá počtu stupňů volnosti systému. Velmi často vystupují jako k. č. integrály pohybu ("dobrá" k. č. ). U kvantových systémů s určitým typem prostorové nebo permutační symetrie mohou jako k. č. vystupovat indexy ireducibilních reprezentací příslušné symetrické grupy. Stavy elektronů v atomech lze v jednočásticovém přiblížení popsat hlavním k. č. n (n = 1, 2, 3, . . .), orbitálním k. č. l (l = 0, 1, 2, 3, . . . n -1, značí se též s, p, d, f, g, . . .), magn. k. č. m (m = -l, -l + 1, . . . 0, . . . l -1, l) a spinovým k. č. ms. Vnitřní k. č. elementárních částic jsou připsána různým typům částic, jejich zachování závisí na typu interakce mezi částicemi (el. náboj a zobecněné náboje částic, vůně a barvy kvarků).
