kvantita
kvantita [-ty-, lat.], 1. mnohost, četnost, množství, počet; velikost; odtud kvantitativní, kvantitativně a kvantifikovat; 2. filoz. kategorie vyjadřující schopnost věcí, jevů, systémů existovat jako množiny prvků, vlastností, kvalit. K. je charakterizuje z hlediska relat. lhostejnosti vůči jejich konkrétnímu obsahu a kvalitativní povaze. Kvantitativní poznání věcí je možné teprve po kvalitativním; chápání kvantitativních vztahů vyžaduje rozvinutí schopnosti abstrakce, a proto historicky následuje po poznávání kvalitativním. Prvé pokusy soustavně analyzovat kategorii k. pocházejí od pythagorovců a jsou spjaty se zkoumáním čísel a jejich užitím pro poznání světa. Aristoteles uznával k. za zvl. kategorii a definoval ji jako to, co je dělitelné na části; každá kvantita je množstvím (množinou), jestliže je počitatelná, a veličinou, jestliže je měřitelná. V novověku rozvinuli řadu obecných poznatků o k. R. Descartes, I. Newton a G. W. Leibniz, zejm. pokud jde o pojem proměnných veličin. Dial. mat. přistupuje ke kategorii k. především z hlediska toho, jak charakterizuje reálné objekty. Předměty se stávají kvantitativně srovnatelnými teprve poté, co byly převedeny na společného jmenovatele, jsou srovnatelné jen tehdy, když se staly vyjádřením stejného celku, jednoty. Pokud v přír. vědách, např. ve fyz., proniká poznání k jednotlivým elementárním částicím hmoty, které jsou jednoduché a jejichž pohybové zákony lze zpracovat mat., přispívá kvantitativní poznání k prohloubení předchozích poznatků kvalitativních. Mat. se někdy vymezuje jako věda o abstraktních strukturách. Aby bylo možno dospět k postižení kvantitativních charakteristik předmětu, srovnávají se jeho jednotlivé prvky - prostorové rozměry, rychlost pohybu, stupeň vývoje - s určitými měřítky jako měrnými jednotkami. Čím je jev složitější, tím obtížnější je studovat jej kvantitativními metodami. Odtud obtíže s kvantitativním vyjádřením morálních, polit. a jiných podobných složitých jevů. Dial. vztah k. a kvality vyjadřuje kategorie míry a zákon přechodu změn kvantitativních v kvalitativní; 3. jaz. ve fonetice trvání, délka hlásek. V češtině je k. samohlásek významotvorná (dal - dál, peče - péče).
