kuriový parlamentarismus
kuriový parlamentarismus, stavovský systém zastoupení v řadě konstitučních monarchií 19.st. Podle něho byl zákonodárný sbor (parlament, sněm, rada) volen na zákl. nerovného hlasovacího práva v předem stanovených volebních uskupeních - kuriích, připomínajících feud. stavy. Tento systém měl zaručit určitým sociálním vrstvám a třídám výsadní polit. zastoupení a vliv. V každé kurii byl volen vždy určitý počet poslanců a nerovnost spočívala především v tom, že se počet oprávněných voličů v jednotlivých kuriích značně lišil, tj. k volbě jednoho poslance bylo zapotřebí rozdílného počtu voličů. Na kuriovém systému bylo založeno zastoupení v jednotlivých zemských sněmech v Rakousku 1861-1918 a rak. parlamentu 1861-1907. Rak. ústava rozlišovala od 1861 pův. tři kurie (velkostatkářskou, městských obcí, venkovských obcí), od 1873 čtyři (čtvrtou kurii tvořily obch. a živnostenské komory) a od 1896 pak pět kurií (tzv. pátá všeob. kurie, volená všeob. hlasovacím právem).
