kurdská literatura
kurdská literatura, do l.svět. války převážně v dialektu kurmándží, moderní tvorba i v ostatních dialektech (sorání, mukrí). Velmi ceněno mimořádné bohatství folklóru (lyrika v poetické formě lavdž, hist. písně s náměty z dávné minulosti). Za klasika považován A. Chání, zvl. popularitě se těší vlastenecké verše A. Gorána. Od 30.let 20.st. se na zákl. nového písma, vytvořeného z latinky (od 1945 z azbuky), rozvíjí k. l. sovětská (A. Samilov, Avdal Amin).
