kultovní sdružení
kultovní sdružení, řec. thiasoi - v ant. Řecku společenství lidí majících účast na kultu určitého božstva; dávala svým členům určité výsadní postavení ve spol., resp. jim byla sociální oporou. Rozšířena za helénismu a zejm. za řím. císařství. S k. s. byl spojen vznik sdružení zasvěcenců, jejichž pojítkem nebyl vnější vztah k božstvu, nýbrž vnitřní vztah daný zasvěcením (sdružení zasvěcenců čili mystů v mystériích). kult těla a) kladení důrazu na est. a funkční aspekty lidského těla v některých náb. systémech či obřadech (orgiastické kulty Dionýsa, Kybely, tantrismus); b) uctívání nahého těla, zejm. ve vztahu k přirozenému pohybu a kontaktu s přírodou. Ant. kult nahoty znovu oživen a est. rozvinut v renes. i baroku (Michelangelo, P. P. Rubens); kult nahých sportovců obnoven po l.svět. válce (zejm. v Německu) v mystickém spojení s uctíváním slunce, vody a vzduchu. Po 2.svět. válce manifestován především vlnou nudismu, vycházejícího ve své nezdiskreditované a neexhibicionistické podobě z pův. ideálů kultivující harmonie lidského těla a přírody.
