krymský chanát
krymský chanát, tatarský (v.t. tatar) feud. státní útvar 1443-1783 na území Krymského poloostrova, části Kubáně, pobřeží Azovského a sev. pobřeží Černého moře. - Založen 1443 po rozpadu Zlaté hordy Devletem Hadži Girejem, který byl podporován litevským velikým knížetem. Po tureckém vpádu na Krym se stal k. ch. tureckým vazalem; chánové podnikali loupeživé výpravy do sousedních zemí, 1521 oblehla spojená krymsko-kazaňská vojska Moskvu, za livonské války 1558-83 podnikli krymští Tataři 21 výprav na Rus. 1648 uzavřel krymský chán spojenectví s B. Chmelnickým, ale několikrát jej zradil. Pro ochranu již. rus. hranic proti k. ch. byla vybudována pevnostní linie (zasečnyje čerty), 1687-89 podnikla rus. vojska neúspěšná tažení proti k. ch. (tzv. krymské pochody). Po porážce Turecka v rus.-turecké válce 1768-74 uznalo Turecko küčükkajnardžským mírem nezávislost k. ch. pod ruským protektorátem a 1783 byl chanát připojen k rus. impériu.