Zlatá horda
Zlatá horda, ulus Džuči, chanát Kypčak - feud. státní útvar ve vých. Evropě a stř. Asii, vzniklý jako výsledek mongolsko-tatarských výbojů. Založena 1241 Batu-chánem. - Ovládala rozsáhlé území od Dněstru po Irtyš; náleželo k ní Povolží, sev. Kavkaz, jihorus. stepi, část pobřeží Cerného a Kaspického moře a značná část stř. Asie s přilehlou oblastí záp. Sibiře; jádrem bylo dolní Povolží. Hl.m. Saraj-Batu (blízko dnešní Astrachaně), od l.pol. 14.st. Saraj-Berke (u dnešního Volgogradu). Původně v závislosti na mongolském chánovi, od pol. 13.st. nezávislá. Rus. knížectví nebyla její součástí, platila však vládcům Z. h. daň a podrobovala se jim v řadě polit. otázek. Obyv. říše tvořili vedle kočovných Mongolů, Tatarů a Polovců zejm. porobení volžsko-kamští Bulhaři, Arméni, Rusové, Mordvini, Řekové. U kočovných obyv. převládaly patriarchální a polofeud. vztahy, u usedlého obyv. feudální. Polit. správa Z. h. měla voj. ráz, zvl. postavení měli výběrčí daní - baskakové; v čele stáli chánové z Čingischánova rodu. Za chána Džanibeka 1342-57 dosáhla vrcholu své voj. moci. V 60.-70.letech 14.st. se faktickým vládcem hordy stal Mamaj. Od pol. 14.st. postupně narůstaly vnitřní rozpory a zesiloval vnější tlak (Karakitani, Tímúr a zejm. rus. knížectví). Dočasné upevnění centrální moci přinesla teprve vláda chána Tochtamyše 1380-95. Jeho porážka Tímúrem však znamenala úder, z něhož se Zlatá horda již nevzpamatovala. V průběhu 15.st. se postupně rozložila: 1438 vznikl v Povolží kazaňský chanát, 1443 se odtrhl Krym, v průběhu 15.st. se utvořil astrachaňský, sibiřský a kazašský chanát a 1480 se nadvlády Z. h. definitivně zbavilo Moskevské veliké knížectví.
