kroměřížský sněm
kroměřížský sněm, zasedání ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie v Kroměříži 22. 11. 1848 - 7. 3. 1849. - Sněm byl oficiálně zahájen 22. 7. 1848 ve Vídni. Tvořili jej volení zástupci jednotlivých zemí habsburské říše s výjimkou Uher a sev. Itálie (slovanské národy byly za.stoupeny 190 poslanci). Většinu zde získali umírnění liberálové a konzervativci; dem. tábor byl roztříštěn v důsledku velkoněm. orientace něm. demokratů, jež znemožňovala společný postup s dem. silami slovanských národů. Hl. úkolem sněmu byla likvidace pozůstatků feudalismu (robota, poddanství, pozemková vrchnost) a vypracování ústavy, jež by nahradila tzv. dubnovou (Pillersdorfovu) ústavu, oktrojovanou císařským patentem 22. 4. 1848. Sněm 7. 9. 1848 zrušil poddanství a dosavadní feud. povinnosti (za náhradu); jednání o nové ústavě však ztroskotávala na zásadních rozporech mezi slovanskými poslanci, hájícími v zásadě federalistické stanovisko, a centralisticky orientovanými něm. liberály i demokraty. Pro sílící rev. hnutí ve Vídni bylo zasedání sněmu 7. 10. 1848 přerušeno a znovu zahájeno 22. 11. v arcibiskupském zámku v Kroměříži. K. s. probíhal již pod dojmem potlačení vídeňské rev. a triumfů habsburských vojsk v Uhrách a v Itálii a byl též značně ovlivňován císařským dvorem, sídlícím tehdy v Olomouci. Postavení panovníka a vídeňské vlády se dále upevnilo na jaře 1849; 7. 3. 1849 dal císař František Josef I. k. s. rozehnat a oktrojoval novou ústavu (datovanou 4. 3. 1849).
