kosa
kosa 1. zeměd . a) k. ruční, nářadí k ručnímu sečení rostlin bylinného typu; vlastní kosa je připevněná ocelovým kroužkem (kosířem) a klínkem k násadě (kosišti) s jedním nebo dvěma držadly různého tvaru. Pro sečení obilovin je k. vybavena odhrnovací plachetkou nebo prutovou hrabicí; b) k. žací, aktivní část střižného žacího ústrojí jednoduchých a kombinovaných žacích strojů;2. fyz . zeměpis písčitý val nakupený mořskými proudy na mělkém mořském pobřeží, uzavírající záliv. K. vybíhají do zálivů a připojují leckdy i několik plochých ostrůvků k pevnině. Zálivové k. vybíhají od zálivového mysu k protějšímu. V.t. tombolo.
