koroplastika
koroplastika, řec. ozn. soch. děl z pálené hlíny (terra cotta); kromě drobných votivních plastik a součástí hrobových inventářů technika užívána i pro monumentální a architektonickou plastiku (Vulca); časté je užití hrnčířského kruhu s dotvářením detailů z volné ruky, později jednodílných, reliéfních i vícedílných forem; produkce nahrazující nedostatkový mramor byla velmi rozšířena a měla masový a sériový charakter (Tánagra, Korinthos, Atika, Rhodos, Egypt, Velké Řecko, Etrurie).
