kontradikce obecně
kontradikce [-dykce, lat.], protiklad, spor; log. a) pravdivostní funkce, která nabývá pro všechny hodnoty argumentů hodnotu "nepravdivý", tj. výrok typu "p a ne-p "; b) vztah mezi dvěma subjekt-predikátovými výroky opačné kvality a kvantity, například "Všechna S jsou P" a "Některá S nejsou P"; ze dvou kontradiktorických výroků je nutně jeden pravdivý, druhý nepravdivý.
