konsolidace obecně
konsolidace [-zo-, lat.] 1. upevnění nebo ustálení hosp. nebo polit. poměrů; 2. k. státního nebo veř. dluhu znamená přeměnu lhůty splacení; obvykle se přeměňuje krátkodobý dluh v dlouhodobý (konsolidovaný) souč. s úpravou platebních podmínek, zejm. výší úroku. Též k. vlastnictví - vykoupení podílů jedním společníkem (např. akcionářů akciové společnosti). Odtud konsolidovat a zkonsolidovat. A dále konsolidační - např. k. agentura (organizace slučující nějaké záležitosti, např. pohledávky v bankovnictví) a konsolidující apod.
