konfiskace obecně

konfiskace [lat.], zabavení; práv. nucené odnětí majetku bez náhrady a jeho začlenění do státního vlastnictví, provedené na zákl. zákonného předpisu výrokem k tomu zmocněného orgánu. Pokládá se zpravidla za státní opatření a nikoli za trest. V.t. restituce, konfiskace půdy, konfiskace v Čechách.