komunikační kanál
komunikační kanál, psychol . smyslově odečítatelný způsob přenosu komunikovaného obsahu ve formě kognitivní, emocionální či snahové kvality (komuniké) od odesílajícího (komunikátora) k přijímajícímu (komunikantovi), determinovaný biol. prostředím organismů komunikujících pólů a obklopujícím fyz. prostředím; součást komunikační sítě uvnitř komunikačního systému. K. k., jehož typickou charakteristikou je vznik rušivých vlivů v komunikačním systému způsobující úbytek či zkreslení předávané informace (redundanci), je realizován buď v rámci přímé (interakční, vzájemné), nebo nepřímé (zprostředkované, jednostranné) komunikace. V případě nepřímé komunikace je k. k. vázán na tech. typ komunikačních médií, jejichž prostřednictvím komunikace probíhá (masová média, reprodukční tech.). Ve všech typech komunikací člověka převládá optický (vizuální) a akustický charakter k. k., ovlivňující celkový ráz jeho komunikační sítě. U subhumánních živočíchů a neživých systémů je těžiště posunuto do oblasti dotykových, fyz., chem., mat. a podobných charakteristik.
