kombinatorika

kombinatorika [lat.], část mat. studující vlastnosti konečných množin a strukturu jejich podmnožin. K. vznikla v 17.st. v souvislosti s úvahami o pravděpodobnosti výhry při hazardních hrách. Ke klas. oblastem k. patří partie o kombinacích, variacích a pořadích (permutacích). Ke k. patří např. teorie grafů a kombinatorická geom. V poslední době se k. rychle rozvíjí také z praktických příčin (počítače).