kolektivní chování
kolektivní chování, obecně chování kolektivů (mas, skupin) v určité standardní nebo mimořádné situaci. V sociologii termín ozn. tu část sociol., která se zabývá interakčními vzorci v problémových situacích, tj. situacích, v nichž lidé nemají žádný návod k jednání. Dříve se výzkum k. ch. omezoval na studium davu, nápodoby, módy, masových epidemií ap.; v souč. době se k. ch. vymezuje obecněji a spojuje se s faktem novosti, výjimečnosti, konfliktu, vyčerpání ap., takže může být zjištěno i v normálně fungujících institucích. Pro k. ch. je typická spontánnost, nestálost, přechodnost a vypjatá emocionalita.
