koleda
koleda [lat.] 1. lid. píseň; pův. zaměřena k obřadům zimního slunovratu, později vlivem kř. k vánočnímu mýtu o Ježíšově narození. Zákl. motivem k. je radostná novina, buzení pastýřů, pouť tří králů do Betléma, prosba koledníků o malý dárek i přání úrody hospodáři. K. mají archaické nápěvy a rytmy, formální a obsahové shody mezi Slovany i v širším evr. měřítku; 2. doba od Štědrého večera do Nového roku nebo Tří králů, řidčeji Velikonoční pondělí.
