klimatologie
klimatologie, nauka o podnebí; vědní obor příbuzný met., v současné době zpravidla považovaný za součást met. Jednotlivým odvětvím met. odpovídají často i odvětví k., např. synoptická nebo dynamická k., k. mezní vrstvy ap. Podobně bioklimatologie, polisklimatologie (k. městských oblastí), ale i kryptoklimatologie (k. uzavřených prostor a budov). Dendroklimatologie studuje kolísání klimatu na zákl. nestejnoměrného přírůstku letokruhů stromů, paleoklimatologie změny klimatu v geol. dobách. Aplikace jsou někdy téměř samostatnými odvětvími i v jiných oborech (tech. k.). Podle rozsahu sledovaných klimatických jevů se rozlišuje (analogicky k met.) makro-, mezo- a mikroklimatologie. Popisná část k. se často nazývá klimatografie. K. pracuje nejčastěji statist. metodami a z hromadných dat, např. z dlouhodobých měření, usuzuje na zákonitosti klimatu (zejm. na jeho tvorbu jako výsledek mnoha fyz. dějů v geograf. prostředí), provádí klasifikace klimatu Země a jejích částí, zkoumá klimatické změny, předpovědi a ovlivňování klimatu.
