kesonová nemoc
kesonová nemoc, onemocnění vyvolané nedodržením času potřebného k dekompresi (pozvolnému přechodu ze zvýšeného atmosférického tlaku vzduchu do normálního), např. u lidí pracujících v potápěcích zvonech (kesonech). Při pobytu v prostředí s vyšším tlakem vzduchu se v tělesných tekutinách a tkáních rozpouští kyslík a dusík ve zvýšené míře. Kyslík může být normálně využit, dusík se však při náhlém poklesu tlaku může uvolnit v podobě bublinek, které mohou způsobit embolii cév a vyvolat tak příznaky onemocnění. Při pozvolnějším poklesu tlaku je dusík převáděný krví do plic odstraněn dýcháním. K. n. se vyskytuje ve formě akutní a chronické. Je charakterizována zejm. bolestmi v kloubech, krvácením z nosu, závratí, poruchami zraku, obrnou končetin. Učinným léčením je rychlá rekomprese (tj. umístění postiženého do přetlakové komory a zvýšení tlaku v ní).
