kataři

kataři [řec.], příslušníci náb. hnutí v 11.-13.st. v již. Francii a v Itálii. Reagovali kriticky na bohatství církve a na třídní rozpory ve spol., hlásali dobrovolnou chudobu. Hnutí vycházelo z raně kř. herezí, ovlivněných starověkým náb. dualismem (boj dobra a zla). K. se dělili na dokonalé (měli v podstatě kněžské pravomoci) a věřící. Odmítali svátosti, kult svatých, ctění kříže, obrazů a relikvií.