kastilské království

kastilské království, Kastilie - země koruny kastilské - středověký stát na Pyrenejském poloostrově, jehož spojením s Aragonským král. vzniklo Španělsko. K. k. bylo vytvořeno v průběhu reconquisty. Původně (8.st.) pohraniční hrabství Kastilie (název podle hradů, castillos), které bylo součástí král. Asturie (Leónu). Osamostatnilo se v 10.st. za hraběte Fernána Gonzálese. Rozšiřovalo své území v bojích s Maury a na úkor kř. sousedů. 1028 je zdědil navarrský král Sancho III. Veliký, jehož syn Ferdinand I. Veliký se 1035 prohlásil za kastilského krále. Hl.m. byl Burgos, od 1085 Toledo. 1037-65, 1072-1157 a trvale od 1230 bylo k. k. spojeno s král. leónským, které zahrnovalo též Asturii a Galicíi. Králové Kastilie usilovali o hegemonii nad všemi zeměmi na Pyrenejském poloostrově (titul císaře Hispánie). Význ. organizátory bojů s muslimy a dosídlování dobytých území byly calatravský a alcantarský řád. Hosp. rozkvět k. k. od doby Alfonse VI. Expanze Kastilie byla dočasně zastavena vítězstvím Almorávidů 1086 u al-Zalláqy. Po dočasné unii s Aragonií za vlády královny Urraky nastoupila Alfonsem VII. burgundská dyn. Kastilané byli poraženi Almohady 1195 u Alarcos, ale zvítězili ve spojení s vojsky dalších kř. států poloostrova 1212 u Navas de Tolosa; 1236 pak připojili ke k. k. Córdobu, 1243 Murcii, 1248 Sevillu. Od doby Alfonse VIII. k. k. v popředí evropské vědy (toledské překladatelské školy - ovlivnění arab. a ant. vědou), 1219 zahájila činnost univ. v Salamance. Vnitřní moc panovníků byla omezena kortesy (poprvé svolány 1188). Kult. rozkvět pokračoval za Alfonse X. Moudrého, kdy se také projevily první snahy o expanzi mimo Pyrenejský poloostrov (nároky na Sicílii). Od doby Alfonse XI. upevňování panovnické moci. Zákl. ekonomiky státu se stal chov ovcí (v.t. Mesta) a vývoz vlny na evr. trhy. 1365-69 boj mezi Petrem I. a Jindřichem II. z Trastamary o kastilskou korunu, který byl součástí stoleté války mezi Anglií a Francií. S podporou Francie získala vládu trastamarská dyn., která též nastoupila vedlejší větví v Aragonii. Od té doby nové snahy o spojení kř. zemí na poloostrově; Jan I. se jako manžel Beatrize neúspěšně snažil získat Portugalsko (1385), unii s Portugalskem podporoval dále Jindřich IV. Jeho sestra Isabela I. uzavřela za podpory větší části kastilské šlechty 1469 sňatek s králem Aragonie Ferdinandem II. Unií od 1479 a posilováním král. absolutismu byly vytvořeny předpoklady ke sjednocení Španělska. 1492 byla ke Kastilii připojena Granada. Náb. útisk Maurů, morisků a židů od doby Isabely I. oslaboval další hosp. a duchovní vývoj země. Zdrojem nového bohatství státu se staly zámořské kolonie v Americe. Sňatkem Jany, dcery Ferdinanda II. a Isabely I., s Filipem Sličným nastoupila v k. k. habsburská dyn., která po smrti Ferdinanda I. 1504 zdědila i Aragonii; k. k. bylo již trvale sjednoceno se zeměmi koruny aragonské.