kartografické zobrazení
kartografické zobrazení, způsob převádění plochy zemského povrchu prostřednictvím referenčního elipsoidu nebo referenční kart. koule do roviny. To je možné buď geom. promítáním, nebo vhodným mat. vztahem (k. z. perspektivní). Při geom. promítání rozeznáváme podle středu promítání k. z. gnómické (střed promítání je ve středu zemském), stereografické (střed promítání je na povrchu zemském) a ortografické (střed promítání je v nekonečnu). Podle zobrazovací plochy rozlišujeme k. z. pravá a nepravá; pravá k. z. jsou azimutální, kuželová a válcová; nepravá k. z. jsou např. Mollweidovo, Goodovo. Podle polohy zobrazovací plochy rozlišujeme k. z. v poloze normální, příčné (transverzální) a obecné. Podle vlastností zkreslení je k. z. délkojevné (ekvidistantní) a úhlojevné (konformní). Pro území ČR se nyní používá Gaussovo-Krügerovo konformní transverzální válcové zobrazení v 6° a 3° pásech a dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze (Křovákovo).
