karbonylace
karbonylace, tech. význ. reakce, při níž se řetězce nenasycených org. slouč. alkenů nebo alkinů prodlužují působením oxidu uhelnatého v přítomnosti katalyzátoru, nejčastěji karbonylů kovů, o jeden uhlík. Nejvýzn. příklady k. jsou výr. akrylové kys. (a jejích derivátů) z acetylenu a výr. alkoholu z alkenu.