karakola
karakola [fr.< špan.], bojová sestava jezdectva určená v 16. a na zač. 17.st. k boji proti pěchotě vyzbrojené palnými zbraněmi. Taktika k. spočívala v tom, že oddíl jízdy řazený do hloubky dojel klusem na dostřel k nepříteli a zastavil. Pak první řada jezdců vypálila a odjela za poslední řadu nabíjet. Mezitím vypálila druhá a další řady.
