kapitalismus
kapitalismus [-iz-], slov. kapitalizmus a ang. capitalism - spol. ekon. formace zal. na soukromém vlastnictví kapitálu (např. továren). Nastupuje po feud. V procesu pův. akumulace se zformovaly dvě zákl. třídy kap. spol., burž. a proletariát. Kapitalista je vlastníkem kapitálu. K. začíná prostou kooperace; v manufaktuře dosahuje vyššího stupně, avšak teprve prům. revolucí se vytváří systém strojové tovární výr., jímž se stává k. dominující soustavou období tzv. prům. k. Zákony k. - zbožně peněžní vztahy, přeměna prac. síly ve zboží, růst zespolečenštění výr., směřování k dosažení max. zisku, princip konkurence - se prosazují plně teprve v tomto období k. volné konkurence. Přechod ke strojové výr. umožnil rozvoj výr. sil, vznik nových výr. odvětví, rychlý růst obyv. měst. K. skoncoval s feud. roztříštěností, zformoval burž. národy a vytvořil centralizované státy. Zároveň zesílil nerovnoměrnost hosp. a spol. vývoje, zostřil spol. protiklady, vyvolal v důsledku konkurence anarchii a periodické krize ve výr., vedl ke kolonializaci závislých národů. Koncem 19.st. se k. volné konkurence přeměnil v monopolistický kapitál. Ve 20. st. dochází ke korekci a zavádění antimonopolních omezení a zákonů s cílem omezit koncentraci kapitálu a zvýšit konkurenci. Státně řízené ekonomiky v tzv. socialistických zemích Evropy založené na negaci soukromého vlastnictví zkrachovaly v 80. a 90. letech 20. st. Rozpad socialistických ekonomik včetně řízené ekonomiky SSSR otevřel prostor pro návrat soukromého vlastnictví a kapitalistického uspořádání společnosti do této části světa.
