kameralistika
kameralistika [-ty-, lat.], kamerální vědy - soubor adm. a ekon. disciplín zdůvodňujících především fin. a úč. zásady správy majetku panovníků v období rozkladu feud. K. byla přednášena na univ. jako cykly ekon., práv. a jiných věd. Na rozdíl od příbuzného merkantilismu pokročilejších zemí sloužil kameralismus v Německu a později v Rakousku hl. k plnění pokladen panovníků. Znalost k. byla v 17. a 18.st. vyžadována od fin. úředníků zemských komor, její jádro tvořily otázky fin. a daňové polit. státu. K. zdůrazňovala byrokratickou regulaci hosp., místo podpory výr. a obch. zdokonalovala daňový systém; zabývala se také úvahami o řemeslech a zeměd. K nejvýzn. teoretikům k. patřili v Německu K. Klock, Ch. Besold, J. Bornitz (zabývali se výlučně daňovými otázkami) a Rakušan F. W. Hornigh (blízký ranému merkantilismu).