kajak
kajak [eskymácké jaz.] 1. jednomístný člun užívaný na sv. Sibiři, v arktické části Ameriky a v Grónsku; dřevěná nebo kostěná kostra je potažena tulení kůží i ze svrchní strany, úzký otvor, ve kterém sedí lovec, je rovněž zakryt. K. bývá 3-4 m dlouhý a asi 0,5 m široký, má minimální ponor, pohání se dvojpádlem. V.t. umiak; 2. krytý sport. nebo tur. člun poháněný dvojpádlem, jedno- i vícesedadlový. Tur. skládací k. je větší než slalomový, má rovný kýl; slalomový k. je dřevěný nebo z plastů. Mez. povolené rozměry: minim. šířka 60 cm, nejmenší délka 400 cm; závodní (švédský) k. pro rychlostní závody je jednosedadlový (K l), dvousedadlový (K 2) a čtyřsedadlový (K 4). Vyniká lehkou a velmi jemně provedenou stavbou z ušlechtilých dřev, nejčastěji skořepinové konstruk-
