kachel
kachel [něm.], dutá keramická tvárnice, užívaná od 13.st. ke stavbě kamen; vnější desková plocha zdobena reliéfem nebo malbou, později s užitím barevných glazur; od 13.st. užívánv k. hrncovité se zahroceným nebo zaobleným dnem, později k. komorové s vytáčeným pláštěm. Got. k. mají čela často zdobená plastickými reliéfy s nejrůznějšími motivy. Od konce 17.st. v oblibě k. s jednobarevnou glazurou.
