křižácké hrady
křižácké hrady, pův. hrady budované evr. feudály a rytířskými řády v Palestině. Křižáci po dobytí země jednak přejímali a užívali starší byz. a arab. objekty, jednak budovali nové stavby. Od 1.pol. 12.st. převažoval pravoúhlý normanský donjon, doplněný dalším opevněním (Safita, Castel Rouge). Stavby vycházející z byz. a arab. vzorů měly podobu čtverhranného kastelu se čtverhrannými věžemi (Belvoir). Většina staveb byla postupně dále rozšiřována a doplňována; velké jednorázové stav. podniky byly výjimečné (Krak des Chevaliers). Palestinské k. h. našly uplatnění v dalším vývoji, zejm. v okruhu řádových hradů v Pobaltí od 1.pol. 13.st. Postupně se zde ustálil typ čtverhranného hradu se čtverhrannými nárožními, často arkýřovými věžicemi či věžemi (Marienburg - Malbork, Heilsberg - Lidzbark Warminski). Charakteristickou součástí mnoha k. h. se stala záchodová věž (dansker), spojená s hradem zděným mostem (Marienwerder - Kwidzyn). Uplatňovala se i arkádová nádvoří; při vzniku této dispozice bývá předpokládán vliv středoevr. kastelů (hrad Königsberg-Kaliningrad, zal. Přemyslem II. Otakarem). V.t. hradní typologie, křížové výpravy evropské.
