křížení
křížení, 1. genetika pohlavní spojení dvou genotypově rozdílných jedinců. Potomci vzniklí křížením se nazývají kříženci (hybridi). K. je zákl. metodou genet. analýzy a jednou ze zákl. metod šlechtitelství. Rozlišuje se mnoho typů k., např. a) k. dialelní, k. v rámci souboru jedinců, kdy se postupně kříží každý jedinec s každým; b) k. meziplemenné, k. mezi jedinci různých plemen, jehož cílem je zušlechtění jednoho z plemen nebo vytvoření nového plemene; c) k. náhodné, vzájemné křížení v rámci souboru jedinců, při kterém maji všechny možné kombinace křížení stejnou pravděpodobnost uplatnění; d) k. parasexuální, kombinace genotypů rodičovských jedinců jiným způsobem než pohlavním spojením; u bakterií například konjugací, transformací nebo transdukcí; e) k. příbuzenské, k. jedinců vzájemně genet. příbuzných; v.t. konsanguinita; f) k. reciproké, k. v obou směrech; g) k. testovací, k. prováděné určitým způsobem pro identifikaci genotypu rodičovských jedinců; h) k. tříbodové, k. při konstrukci genet. mapy, při kterém se sleduje poloha tří genů v jedné vazbové skupině současně; i) k. vzdálené (k. mezidruhové), k. mezi jedinci různých taxonů, při němž často vznikají nové formy nebo dokonce nové druhy (hl. u kult. rostlin); j) k. zpětné, obecně k. heterozygotního jedince s jedincem homozygotním; ve smyslu Mendelových zákonů k. hybridu s homozygotním rodičem; 2. zootech. páření jedinců různých populací, např. linií, plemen, druhů. Podle toho se rozeznává k. meziliniové, meziplemenné a mezidruhové. Při k. dochází k biol. jevu ozn. jako heteroze (hybridní síla), který se projevuje vyšší životní zdatností, a proto i vyšší užitkovostí produktů křížení, tj. kříženců (hybridů). K. se dělí na křížení pozměňovací, jehož účelem je získání kvalitnějších zvířat pro další produkci, a křížení užitkové, jehož cílem je produkce užitkových zvířat, která se již nepoužívají k reprodukci, jako např. finální hybridi v chovu prasat nebo drůbeže. K. pozměňovací zahrnuje k. zušlechťovací, při kterém se zušlechťované pův. plemeno zlepšuje k. s plemenem zušlechťujícím. V tomto případě se rozeznává tzv. přilití krve (jednorázové použití zušlechťujícího plemene) a křížení meliorační (několikeré použití zušlechťujícího plemene). Dále je to k. kombinační, při kterém kombinací několika plemen vzniká plemeno nové, a konečně k. převodné, při němž se postupem generací převádí méně užitkové domácí plemeno na plemeno jiné, výkonnější. K. užitkové zahrnuje k. jednoduché, zpětné, střídavé a rotační, přičemž může mít diskontinuitní či kontinuitní formu; 3. arch. místo průniku dvou zpravidla zaklenutých prostorů; ve středověké chrámové arch. je křížení hl. lodi s transeptem ústředním bodem dispozice, čtvercové travé je určujícím proporčním modulem (systém vázaný). K. je zpravidla vyjádřeno v exteriéru věží nebo kopulí.
