kámen obecně
kámen 1. stav. kusové stavivo; a) k. přír. je hornina, která se dobývá obyčejně v otevřených lomech. Podle tvaru se rozeznává k. lomový, deskový, kvádrový, dlažební, opracovaný nebo sekaný do dlažebních kostek a obrubníků, k. tesaný a řezaný na obklady zdí, k. prům., vhodný pro schody, vnitřní obklady, dlažby ap. Podle jakosti je k. měkký (vrstevnatý, břidličnatý, opukový), k. tvrdý (mramor, čedič, diabas, porfyr, žula); b) k. umělý, kamenicky opracovatelný, napodobenina k. přír. (uměle stmelená drť);2. stará č. jednotka hmotnosti. Pův. velikost není určitelná, teprve podle údajů ze 16.st. k. = 20 č. liber, tedy asi 10,28 kg.
