jugoslávské divadlo
jugoslávské divadlo, ve 13.st. v Charvátsku pěstovány improvizované frašky, od 14.st. náb. hry v Dalmácii. Velká éra renes. a human. dramatu nastala v Dubrovníku v 2.pol. 15.-l .pol. 17.st. (M. Držic, H. Lucic, l. Gundulic). V 19.st. vzrostla úloha div. v obrozeneckém hnutí (J. Vujic, D. Demeter, F. Levstik). V 2.pol. 19.st. byla zal. Nár. divadla v hl. městech : v Novém Sadu (186l), Záhřebu (l 86l), Bělehradě (1868), Lublani (1892). Po vytvoření jednotného státu (1918) vznikla děl. a studentská div. s pokrokovým repertoárem (např. Proletářská scéna v Lublani, 1928-35). V l.pol. 20.st. byla význ. činnost režiséra B. Gavelly. Z dramatiků 20.st. vynikli zvláště l. Cankar (Slovinsko), B. Nušic (Srbsko), I. Vojnovic, J. Kosor, M. Krleža, R. Marinkovič, M. Matkovič (Charvátsko) a další. Po 2.svět. válce bylo v Bělehradě vytvořeno Jugoslávské činoherní div. (zal. 1948; do 1970 hl. režisér B. Stupica), v Záhřebu začalo 1954 pracovat činoherní div. Gavella. Repertoár těchto div. je zal. zvl. na soudobé domácí i zahr. dramatice. Vedoucím divadlem země je Nár. div. v Bělehradě; v Bělehradě působí též avantgardní scéna Ateliér 212. Jsou pořádány div. festivaly; od 1950 v Dubrovníku mez. div. a hud. festival Dubrovnické letní hry, od 1956 festival v Novém Sadu, od 1967 mez. div. festival experimentálních div. BITEF v Bělehradě; od 1974 div. setkání Joakim Vujic v m. Vršac. - V.t. jugoslávská hudba (operní divadlo).
