jazyk anatomie

jazyk, anat. - lingua - svalnatý orgán klínového tvaru uložený v ústní dutině většiny obratlovců. Je složený z kořene, těla a hrotu. Povrch j. je krytý sliznicí, která vybíhá v četné drobné výrůstky, jazykové papily několika typů. Ve výstelce sliznice j. se vyskytují také chuťové pohárky (receptory chuti). Uspořádání svalů j. umožňuje jeho velkou pohyblivost a schopnost změn tvaru, nutnou pro mech. zpracování a posun potravy. U člověka slouží j. též k tvorbě řeči; u živočichů spolupůsobí při vyluzování zvuků.