iterace
iterace [lat.] 1. mat. postup, při kterém se z dané funkce f (x ) tvoří postupně funkce f 2(x ) =.f (f (x )), .f3 (x ) =f (f 2(x )) = =f (f (f (x ))) atd. V.t. iterační metoda; 2. paleontologie iterativní evoluce, opakovaný výskyt tvaru během vývojové linie. Např. výskyt heteromorfních amonitů nejprve ve svrchním triasu, po jejich vymření znovu koncem titonu a ve spodní křídě, kdy se stejné tvary vyvinuly ve dvou různých vývojových liniích; 3. lék. viz stereotypie; 4. psychol. vtíravě a s určitou pravidelností se opakující představy (nejčastěji melodie, popěvky, rýmy).
