investitura

investitura [-tytú-, lat.], ve středověké záp. Evropě a) uvedení vazala do držby léna; b) jmenování (potvrzení) biskupa. Od 11.st. se papežové začali bránit udělování i. círk. hodnostářům světskými panovníky. Nejostřejší spor byl mezi papežem Rehořem VII. a císařem Jindřichem IV.; fr. a angl. král se práva i. zřekli, řím.něm. císař dosáhl kompromisního konkordátu wormského (l 122).


zpět