vnitřní lékařství
vnitřní lékařství, interní lékařství, interna - lék. vědní obor zabývající se prevencí, diagnózou a léčením nemocí vnitřních orgánů. Je nejrozsáhlejším oborem klinického lékařství. Jeho vývoj nelze oddělit od vývoje lék. jako celku, protože až do 19.st. se medicína nedělila na jednotlivé obory. Až v 19.st. se v. l. stalo samostatnou lék. disciplínou a postupným získáváním znalostí v jednotlivých oblastech vznikaly další specializace, např. kardiologie, hematologie, endokrinologie, revmatologie. - Za zakl. čs. v. l. jsou považováni: J. B. Eiselt, E. Maixner, J. Thomayer, L. Syllaba, J. Pelnář, B. Prusík, A. Vančura a J. Charvát.
