instrumentace
instrumentace [lat.], tech. využití dispozic hud. nástrojů při kompozici skladby nebo při její úpravě pro jiné nástrojové obsazení; součást nauky o kompozici. Zahrnuje znalost ladění, rozsahu, notace, barvy a tech. možností hud. nástrojů, jejich využití, možností kombinace a podobně. Význ. místo v tomto procesu měli zvl. H. Berlioz, F. Liszt, R. Wagner, N. A. Rimskij-Korsakov, R. Strauss, G. Mahler, C. Debussy, I. F. Stravinskij.
