inkubace
inkubace [lat.] 1. lék. incubatio , inkubační doba infekce - období mezi prvním stykem organismu s původcem nákazy a prvními zjevnými příznaky onemocnění. Inkubace je různě dlouhá u různých infekčních nemocí. 2. psychol. nevědomá příprava ke konečnému řešení problému v procesu tvořivého myšlení; fáze zrání myšlenek před kreativní produkcí, subjektivně neuvědomovaná a charakteristická zvl. klidem; nabývání myšlenkového tvaru pod povrchem vědomého prožívání. Následující fáze produkce je vyznačena nalezením řešení zdánlivě bez viditelných příznaků duševní práce. V.t. vhled; 3. antická mytologie spaní na podlaze chrámu zasvěceného bohu, od něhož člověk čekal uzdravení. Bývala spojována s očistnou koupelí a půstem.
