incká říše

incká říše, Tahuantinsuyu (Země čtyř světových stran) - raně třídní stát v Již. Americe s centrem v Peru; na zač.13.st. vznikl svaz kečujských kmenů v oblasti Cuzca, první hist. doložený panovník Pačakuti inka (od 1438). V 15.st. územní expanze (Tupak Jupanki), největší rozsah i. ř. za vlády Huajna Kapaka. Nástupnický spor mezi Atahualpou a Huáscarem (1530 až 1532) usnadnil Španělům dobytí i. ř. (1532-34, F. Pizarro, D. Almagro st. a ml.). Během protišpan. povstání (od 1535, Manko Kapak II.) vznikla v oblasti Vilcabamby tzv. nová i. ř., dobytá Španěly 1572. V čele státu byl zbožštělý neomezený vládce (sapa inka), vládnoucí třídu tvořila šlechta, dělená na několik vrstev (inkové po krvi, inkové po privilegiu, vůdci ajllu a kmenů); ostatní obyv. děleno do několika kast (kněžské, voj., řemeslnické, služebné). Zákl. sociálně ekon. jednotkou bylo ajllu. Základem hosp. bylo zeměd. (brambory, kukuřice) s využitím umělého zavodňování a hnojení, chov lam, vyspělá řemesla a obchod. V náb. hl. kult Slunce (zač. přechodu k monoteismu). Uřední jaz. kečujština; asimilační polit. inků (v oblasti jaz., náb., hosp., sociální a polit.) vedla v dobytých územích k zač. procesu vzniku jednotné kečujské národnosti.