ikonografie

ikonografie, deskriptivní uměleckohist. metoda zal. na seskupování výtv. památek podle popisu a klasifikace jejich tematicko-obsahové stránky (motivy, alegorie, atributy, symboly) s případným odvoláním na předlohu, dějiny typu, jeho proměny a vývoj. Tyto skupiny nebo řády pomáhají datovat, určovat původ i ověřovat pravost uměleckých děl.