idyla
idyla [fr.< řec.], selanka - prostý, klidný, spokojený, blažený život. Odtud idylka, idylický apod. V liter. - jedna ze zákl. forem bukolické poezie; epická báseň středního rozsahu s námětem z venkovského a zvl. pastýřského života. Pův., v řec. liter. (Theokritos), později v Římě (Vergilius: Bucolica ), kde vznikla osobitá varianta i. ekloga. Idylická liter. bývala oblíbena v renes. (G. Boccaccio, E. Spenser), klasicismu (A. Pope, R. Steel). V č. liter. V. Hálek, S. Čech, A. Heyduk.
