identita odborně
identita [-ty-, lat.] 1. mat. a) identické zobrazení; b) rovnice s neznámou x, které vyhovují všechna x, pro něž mají obě strany rovnice smysl (např. sin2x + cos2x = 1 je i.); c) rovnice s několika neznámými x1, x2, ..., které vyhovují všechny hodnoty x1, x2 ..., pro něž mají obě strany smysl. V.t. Eulerova identita; 2. log. vztah mezi dvěma předměty, které se shodují ve všech svých vlastnostech. I. je reflexívní, symetrický a tranzitivní vztah. Dva identické výrazy mají stejný denotát (význam), nikoli však stejný smysl; např. "číslo 2" a "sudé prvočíslo". V.t. identitas indiscernibilium; zásada totožnosti.
